No dobře, když se mi to má líbit. Stisknu šipečku play .…a pak to přišlo! Zamilovala jsem se na první pohled! S úžasem jsem sledovala, jak prsty na obrazovce otáčejí látkové stránky barevné knížky. Odlepují jablíčka a zase je přilepují zpět, nad nimi létají včeličky. Na další stránce se usmívá holčička s korálkovýma očima a kolem ní kvetou filcové kytičky. Nádhera! Moje vnitřní dítě jásalo a výskalo: „Juuuu, to chci!!!“
V té době jsem právě odjížděla na dovolenou se svými kamarádkami. Nadšeně jsem jim vyprávěla o svém pestrobarevném jůtjůbovém zážitku a chvilkovém návratu do dětství.
Po příjezdu domů se rozjel kolotoč běžných dnů a knížka byla vytěsněna z mé mysli. Naštěstí jen na chvilku! Jednoho dne mi pípla zpráva od kamarádky a čtu: „Koukej, čím se bavím!“ a pod ní obrázek první ušité stránky. Je to skvělý, mít kolem sebe kámošky, které Vás postrčí! A taky trošku zahanbí: „joo, řečičky, řečičky…a skutek je kde?“
Tady!!!!
Líbí? Mně moc! ! Jdete do toho se mnou?